Strategie „Kup a drž“ je nejdoručovanější strategií jak zacházet s investicí na akciovém trhu. Je nejen nejdoručovanější, ale také velmi oblíbenou strategií. Má všechny výhody: dá se snadno vysvětlit, investor nemusí nic dělat a jeho přirozená lenost je zde povýšena na výhodu. Navíc většinou funguje. Princip strategie již vystihuje její název. Akcie kup a prodej je, až budeš potřebovat peníze. Vývoj trhu víceméně ignoruj.
Platí strategie Kup a drž i dnes?
Samozřejmě jednoduchou odpověď nemám. Kdybych ji znal, tak bych dostal Nobelovu cenu za ekonomii. Přesto se nad tím zkusím zamyslet i když myšlenku na Nobelovu cenu asi nevyplodím.
Co jsou vlastně akcie? Je to podíl na vlastnictví obchodní společnosti, která může podnikat ve všech oborech. Proč existuje obchodní společnost? Aby vyráběla elektřinu? Aby těžila uhlí? Aby pomáhala lidem ukládat peníze? Aby vyráběla auta? V tržním hospodářství nikdy žádná obchodní společnost nevznikla, aby něco takového dělala. Všechny společnosti vznikly a vznikají z jediného důvodu: vydělat svým majitelům peníze. Akcionář je spolumajitel takové společnosti a tedy podílí se na jejím zisku.
To co jsem napsal v předchozím odstavci není žádný objev a každý to ví. Zde je ale důležitý vztah mezi strategií Kup a drž a důvodem existence akciových společností. Pokud jsem vlastníkem akcie, podílím se i na zisku společnosti. Tedy vlastnit akcie po určitou dobu, mi poskytuje po stejnou dobu podílet se na jejím zisku. Zisk mám z vyplácených dividend a z růstu hodnoty akcie.
Akcie stoupá na ceně, když lidé očekávají, že její hodnota bude ještě vyšší. Zde jde především o psychologický faktor, který se může opírat o analýzu hospodářských výsledků společnosti. Akcie vyplácí dividendu v případě, kdy má společnost zisk a rozhodla se ho rozdělit mezi vlastníky.
Akcie klesá na ceně, když lidé očekávají, že její hodnota bude ještě nižší. Stejně jako u vzestupu cen jde především o psychologii. Dividenda nebývá vyplacena, když společnost neprodukuje zisk nebo se rozhodla zisk reinvestovat.
Tedy závěrem: akcie společností, které dlouhodobě vydělávají, má smysl kupovat a držet a všechny ostatní prodat. Aktuální cena akcie na burze ve velkém množství případů nevypovídá nic o ceně budoucí a ani o skutečné hodnotě akciové společnosti. Cena na akciovém trhu (burze) je ovlivněna především psychologií davu a to tak k této jednotlivé akcii nebo k trhu jako takovému. Dnes například recese snižuje ceny akcií i společností, jejichž ziskovost není recesí negativně ovlivněna.
Mohu samozřejmě akcie neustále prodávat a kupovat. Musím ale umět splnit několik podmínek:
- být chytřejší než trh. To znamená, musím vědět kdy přesně mám akcii prodat a kdy koupit.
- musím
jako aktivní obchodník vydělat navíc i na poplatky. Na první pohled
nejsou v době elektronického obchodování vysoké. Na druhý pohled je to ovšem významný výdaj, který dokáže spolknout celý zisk z obchodování. - musím mít čas se obchodování věnovat a energii, kterou investuji do vzdělávání.
S
výjimkou bodu číslo 3 není možné podmínky podle mého nejlepšího vědomí
a svědomí splnit. Počet obchodníku na této planetě, kteří dokážou
splnit bod 1 a 2 bych spočítal na prstech svých rukou. Navíc to nedokážou celý živost, ale pouze jeho část. Bod 3 musím
splnit i v případě strategie Kup a drž. I zde musím vědět jaké akcie
koupit.
Nobelovu cenu za ekonomiku asi nedostanu, protože docházím k závěru, že vhodně uplatněná strategie Kup a drž je stále nejlepší strategií, kterou znám. Musím se věci ale věnovat. Líný anebo hloupý investor = chudý investor.