Protože jsem četl i slyšel spoustu nesmyslů o ceně elektřiny a ceně burzách, kde se s elektřinou obchoduje a našel jsme o tom zajímavý tweet (viz níže), tak z toho udělám článek. Tweet jsme trochu typograficky i textově upravil.
Za poslední dny jsme slyšeli o Lipské burze, spotových cenách, závěrné elektrárně a lidi jsou nasraný, že vyrábíme za 100 Kč ale domů si kupujeme za 1000 Euro, proč to tak je? První co vám napíšu, je to správně! Abychom mohli dál, tak si zapamatujeme dva pojmy:
- Marginal price = mezní cena
- Merit order list = model zásluhovosti/efektivity/kvality? Neumím to přeložit
Jestli vás to mate, tak nezoufejte. Na trzích s elektřinou matou „mezní ceny“ a „merit order“ lidi až po hlavy států, například Ursula to podle mě nechápe. Němci obecně myslím, že to nepochopili už od počátku. V tomto kouzlu je totiž skryto to, co dnes formuje cenu na spotu.
Mezní ceny znamenají, že ceny elektřiny jsou stanoveny podle variabilních nákladů mezního zařízení, tj. nejdražšího zařízení, které je nutné k uspokojení poptávky. To se často znázorňuje pomocí „merit order curve“, grafu znázorňujícího náklady na výrobu elektřiny z aktivních elektráren, které jsou na burze. A tam jsou všechny. To mezní zařízení je ona “závěrná elektrárna”. Koukněte na obrázek
Co to znamená? Že se stanovuje podle posledního zařízení. A k tomu přidám tři body:
Zaprvé, stanovení mezních cen se netýká pouze trhů s elektřinou. Ceny komodit se odvíjejí od marže, stejně jako ceny elektřiny. Ropa, plyn, měď, mléko, solární panely – všechny podléhají mezním cenám. Příklad: dva zemědělci pěstující pšenici, jeden moderní a mechanizovaný s nízkými výrobními náklady ve výši 2 EUR/kg, druhý tradiční se spoustou drahé ruční práce, která přináší náklady ve výši 10 EUR/kg. Obě farmy produkují stejně kvalitní pšenici. Obě mohou uspokojit poptávku. Dražší farma nebude prodávat pod 10 EUR jinak by byla ztrátová. Efektivnější farma ví, že může prodávat za 10 EUR, protože to je cena, kterou spotřebitelé zaplatí, jinak nebudou mít pšenici. Proč by tedy měla prodávat za cenu nižší než 10? Nebude.
Co jsme si tu nakreslili? Křivku nabídky a poptávky. Tu znáte ne? A teď si ji představte na elektrice a teple, tj. Na něčem bez čeho umřete? Hrozný co? Zaplatíte cokoliv, COKOLIV!
Za druhé, stanovení mezní ceny není umělé pravidlo, které vymyslela nějaká instituce nebo osoba. Není to svévolná volba mezi alternativními „tržními návrhy“. Je to přirozený způsob vzniku cen na volných trzích. Není to návod, jak by trhy měly fungovat, ale popis toho, jak jednotlivá rozhodnutí vedou k tržním výsledkům. Říká, jak ceny vznikají v důsledku decentralizovaného rozhodování. “Merit order list“ je popisný, nikoliv normativní.
Zatřetí z toho vyplývá, že pokud se chcete zbavit mezních cen, musíte lidi donutit, aby změnili své chování. Dobrovolně to neudělají. Pokud chcete, aby výrobci prodávali elektřinu pod mezní cenou, potřebujete daně, dotace nebo zákazy.
Podtrženo a sečteno: Nic z výše uvedeného neznamená, že trhy s elektřinou přinášejí žádoucí výsledky. V současné době si myslím, že tomu tak není. Ale tvrzení, že „tento tržní systém již nefunguje“, podle mého názoru prostě není pravdivé.
Teď k elektrice. První co u ní platí je? Nedá se skladovat. Ach ty Kirchhoffovy zákony. Vždy spotřebujete to co vyrobíte. Součet proudů v uzlu je nula.
A co to znamená? Tržní vypořádací cena na spotových trzích se tedy mění v řádech minut, a to ve velkém rozsahu. Ceny se tedy mění častěji. Principy, podle kterých se tvoří, jsou však stejné. Viz obrázek.
A už jdeme do finále a řekneme si co to znamená a co je to to mezní zařízení, nebo-li závěrná elektrárna. Ale nejdřív proč se to všechno dělá. Dělá se to, abychom motivovali výrobce k efektivitě. Elektrárny, které zůstaly jsou vlevo (viz obrázek) od závěrné elektrárny, získají „příspěvkovou marži“. Tyto marže jsou nezbytné pro financování investic. Cokoliv za (vpravo) mezní elektrárnou nedostane nic. Trh tak subjekty motivuje k tomu, aby byli co nejlevnější (třeba jádro, nebo OZE). Chápete? Funguje to skvěle!! Ale co se nám v Evropě stalo? Stalo se to, že není dost kapacity na pokrytí potřeb Evropy, aniž by se musely aktivovat plynovky (v Německu 20% spotřeby!) a tak jsou mezní zařízení plynovky, které nemají plyn a kupují ho za šílené ceny. A to zvyšuje cenu elektřiny celkovou. Je to špatně? Ano. Je to selhání trhu? Ne. Je to selhání politiky, kdy Německo věřilo v levný plyn z Ruska a nemělo zálohu (+ problémy ve Francii s jádrem). Ale to co je zde není kvůli Rusku. Ruská válka je jen katalyzátor problému.
Problém je absence diverzity zdrojů a závislost na jediné komoditě.
Zdroj: https://twitter.com/KvBahnhof/status/1564664419287793666 (@KvBahnhof)